Historie orientálního tance
Prameny přinášejí různé informace o tom, kdy a kde přesně tanec vznikl. Kořeny břišního tance lze hledat snad již v dobách antiky. Kult úrody a hojnosti byl odedávna spojen se jmény velkých bohyň jako Venuše, Afrodita či Ceres. Lidstvo věřilo, že úroda, plodnost a život bez živelných pohrom je spojen právě s těmito velkými matkami – bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Proto ve starých pramenech můžeme nalézt zmínky o tom, že dívky v různých koutech světa (Střední východ, západní Asie, Řecko, Kypr, Egypt či severní Afrika) mohly být vysílány do chrámu a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho a pánev jako symbol plodnosti. Břišní tanec vyrostl na tradici východní hudby. Ačkoli dnešní tanečníci používají hudby s prvky západní kultury, rytmus hudby blízkého a středního východu je dominantní. Zatímco západní hudba vychází z rytmu a pravidelnosti, východní hudba je „svobodnější“, dávající větší prostor nejen hudebníkům, ale především tanečníkům. Tradičně je při tanci používáno i různých drobných nástrojů, buď jako určitý dodatek k hudbě či jen jako jediný doprovod. Typickým nástrojem se tak staly drobné činelky, jak je známe např. ze španělských tanců. Typické pro břišní tance je používání rozmanitých pomůcek: šátky, závoji, svíčkami a meči počínaje a živými hady konče. Tyto rekvizity měly působit svou magickou silou, např. had je symbolem mužského i ženského pohlaví.
Slovo orientální ve svém původním významu znamená východní, tj. orientální tance pak jsou všechny tance tančené na východě. Za Východ je považován opět dle pojetí Blízký a střední východ, Dálný východ, někdy také severní Afrika.
Druhý význam slova orientální tanec se pomalu stává synonymem slovu břišnímu tanci. Ani jeden z těchto názvu však není naprosto výstižný, břišní/orientální tanec není tančen pouze bříškem ani není soustředěn na celý Východ/Orient.
Jen málokterý tanec v sobě skrývá prvky tolika rozmanitých kultur, zvyků a tradic jako právě orientální břišní tanec. Proto i jednotný název není zcela přesný. Setkáváme se zde totiž s prvky španělského, indického i perského tance, a tak jsou často užívány různé názvy – východní, břišní či orientální tanec. Ve středověku se díky kočovníkům pocházejícím z Indie tanec rozšířil po celé Evropě.
Tanec je charakteristický klidnými, plynulými a především smyslnými pohyby, které jsou střídány rytmickým potřásáním boků a paží. Zatímco západní tance jsou zaměřeny spíše na kroky a jsou všeobecně považovány za společenskou událost, východní tance kladou důraz především na svaly a tanec samotný je spíše rituálem. V tradičním břišním tanci není nikdy koleno umístěno výše než kyčel, běžné je střídání různých pozic, včetně tance vsedě či v kleku na zemi. Vždy se v tanci snoubí ladné pohyby s radostí a krásou, tedy s tím, co činí člověka šťastným. Tento tanec dává tanečnicím prostor, umožňuje velké množství improvizace a nových prvků a právě to jej činí zvláštním, jedinečným a nesrovnatelným s „běžným“ tancem.
Při tanci se používá několik základních figur, které většinou tvoří základ tance. Figury jsou choreograficky zpracovány tak, aby na sebe plynně navazovaly a tvořily jeden taneční celek. Záleží na tom, zda tančíte na hudbu pomalou nebo svižnější. Velice důležitý je rytmus, který tanci dodává jeden nebo více bubínků. Mimo choreografie však je rovněž důležitá osobitost. Pokud by v tanci chyběla, nebyl by ničím jiným než odcvičeným vystoupením. Je nutné tanec prozářit svou vlastní duší, která je u každé tanečnice, i u začínající, odlišná. Záleží na temperamentu dívky či ženy, zda ze sebe vydá svůdný pohled a zda prozařuje jemným eteričnem. Právě proto je orientální tanec tak krásný a uchvacuje po celá staletí. Tanec pomáhá fyzicky i psychicky. Stačí jen překonat nelehké začátky, protože netrénované tělo mnohdy zpočátku protestuje. Při odborném vedení je však výsledný tanec nádherný a uchvacující.
Nespornou výhodou orientálního tance je jeho univerzálnost. Je ideální pro všechny věkové i váhové kategorie bez rozdílu. Proto jsou kurzy otevřeny pro všechny zájemkyně, výuka není omezena věkem ani kondicí. Pro většinu žen a dívek byl břišní tanec jen velmi exotický pojem, pod kterým si mnozí představují v těch nejbujnějších fantaziích směs erotiky a sexu. Dá se tak také chápat. Pokud se ale na něj podíváme z té střízlivější stránky, zjistíme, že se jedná o krásnou formu spojení tance a relaxace. Většina žen a dívek přichází většinou ze zvědavosti, teprve později zjišťují, že tanec jim dává daleko více. Zapomenou na starosti všedního dne, jejich tělo se stává daleko pružnější. Orientální tanec je rovněž jedinečným nástrojem pro formování ženského těla, s důrazem na břišní svalstvo, ale i kyčle, hrudník a paže. Můžete si proto příjemnou formou zkrášlit postavu a především ony známé „kritické“ partie. Zdravotní účinky břišního tance jsou nepřekonatelné. Správným prováděním cviků lze dosáhnout i úspěšného otěhotnění tam, kde běžné metody selhaly, neboť při tanci dochází k vnitřnímu posílení pánevního dna. Ale tanec také umožňuje dostatek jiných pohybů, které vám budou přinášet velkou radost.
U břišního tance jsou některé pohyby snadnější, jiné obtížnější. Je dobré se připravit na to, že na několika prvních hodinách se bude Vaše tělo vzpouzet, protože tyto pohyby jsou pro Středoevropanky přeci jen velmi nezvyklé. Důležité je vydržet – po uplynutí jednoho čtvrtletí v kurzech již budete schopni zatančit krátký taneček.
Břišní tanec může mít velmi pozitivní vliv na průběh těhotenství. Jsou známy tanečnice, které směle tančí i ve vysokém stupni těhotenství, ale většinou to jsou ženy co tančily již před otěhotněním. Jejich tělo je zvyklé na tyto pohyby a tím mají posílené celé pánevní dno a svaly s tím spojené. Pokud je žena již těhotná a nikdy před tím netancovala, musí v kurzu poslouchat své tělo a miminko co jí říká. Pokud se ten pohyb miminku nelíbí s určitostí to dá vědět. Zastávám názor, že co může být přínosem pro ženu v Orientu, nemusí mít stejný efekt na ženu ze „západu“. Proto tanec v těhotenství můžete absolvovat, ale pouze pokud má těhotenství normální průběh. Každopádně doporučujeme tanec pouze po poradě s lékařem a rovněž s nejvyšší opatrností.
Co si vzít s sebou na hodinu?
Hlavně pohodlné oblečení, můžete i sukýnku i šátek s penízky (ale není podmínkou), ponožky nebo piškoty, vodu na pití a samozřejmě dobrou náladu 🙂